Stanice pražského metra, jak je neznáte – skrytá vrata, rekordy i vychytávky

Možná jimi denně procházíte a ani si nevšimnete, jak jsou zajímavé. Ano, mluvíme o stanicích metra. Přitom každá z nich je něčím jedinečná! Ostatně to jsme se rozhodli vám dokázat v tomto videu. Čeho si všímat, až zase příště budete ve stanici metra čekat na svůj vlak? A které zajímavosti jste o stanicích netušili? Typy stanic metra Podle prostoru je můžeme rozdělit na: • jednolodní (a to buď zcela otevřený, jako je to např. na Hájích či Opatově, nebo se sloupy, jež najdete např. na Kačerově či I. P. Pavlova); • dvoulodní (ty zatím v Praze nejsou, změnit se to však má s dostavbou linky D); • trojlodní (ty najdete třeba v centru na přestupním Můstku). Podle způsobu stavby pak v Praze máme: • ražené stanice (většinou ty ve velké hloubce, např. Náměstí Míru, jež je nejhlubší stanicí pražského metra); • hloubené stanice (jsou blíže k povrchu a často jednolodní, např. již zmíněné Háje); • povrchové (Vyšehrad) nebo nadzemní (Luka). Podle uspořádání nástupiště jsou stanice: • ostrovní, tedy s nástupištěm uprostřed (těch je v Praze naprostá většina); • boční s nástupištěm na kraji (Vyšehrad, Hlavní nádraží, Střížkov, Nemocnice Motol); • raritou je Rajská zahrada, jež má nástupiště v patrech nad sebou. A pak v Praze najdete i stanice: • obratové (v prostoru za stanicí je možné jízdu obrátit na protisměrnou kolej – patří k nim všechny současné konečné, ale i ty minulé, např. Dejvická, Smíchovské nádraží nebo Florenc); • s obřími ocelovými vraty (většinou jsou skrytá v tunelu, ale na Ládví jsou viditelná – jsou součástí ochranného systému metra pro případ hrozby). Jak vypadá provoz ve stanici V každé stanici najdete dozorčího stanice, který nejenže hlídá v prostoru pořádek pomocí kamer, ale také stanici ráno otevírá a večer zavírá. Provoz metra začíná až ve chvíli, kdy připravenost na lince potvrdí všichni dozorčí – teprve pak se zapíná elektřina do kolejnice, která je pod žlutým krytem. Proč tu tak fouká? Metro jede v tunelu rychlostí až 80 km/hod. Pohyb souprav v tunelech samozřejmě způsobuje i pohyb vzduchu. Největší průvan vzniká ve stanicích s jediným výstupem nebo tam, kde je před i za stanicí dlouhý tunel (např. Vltavská). Naopak třeba v nových stanicích na lince A je vítr minimální, a to díky průduchům mezi tunely. Orientační systém V každé stanici najdete orientační systém, tedy směrovky ke vstupu a výstupu, označení jednotlivých směrů linky, seznam všech stanic i seznam stanic na dané lince. Orientační označení mají také výstupy z vestibulu – písmeno E a příslušnou číslici. Samostatný orientační systém je v metru připraven i pro nevidomé. Hlavně bezpečně Co dělat, pokud by někdo spadl do kolejiště? K zastavení soupravy slouží nouzová tlačítka, jež jsou na začátku i konci nástupiště. Pokud by už metro nedokázalo zabrzdit, je jedinou možností lehnout si do žlábku mezi kolejemi a vyčkat na pomoc. Nouzové tlačítko znemožní i odjezd soupravy, například když někdo spadne mezi vagony apod. Obdobná tlačítka mají i eskalátory. O kterých zajímavostech ze stanic pražského metra jste neměli ani ponětí? A na co jsme naopak zapomněli? Napište nám do komentářů! 00:00 To nejlepší ze stanic metra 00:51 Jaké typy stanic máme? 03:20 Provoz stanice 05:14 Zaměřeno na vítr 05:57 Orientační systém stanic 07:03 Pomoc pro nevidomé 07:43 Tlačítko pro případ nouze Vážíme si vaší podpory, díky! Daniel, Lukáš, Honza, Martina, Květa, Ruda