Zemský ráj to napohled

Mrazivá komedie o tom, jak se dalo žít v 70. letech a zároveň se nenechat zmrazit. Dospívání bývá složité, zvlášť když se píše rok 1968, venku se prohánějí cizí tanky, doma se střídají tatínkové mnoha různých poloh. A maminka, navzdory své vnitřní síle, na všechno nestačí. Jak bylo v takových podmínkách možné prožít a přežít už tak náročná 70. léta? Jak šlo udržet si radost ze života, city pro lásku a chuť na smích? I o tom je mrazivá komedie Ireny Pavláskové Zemský ráj to napohled. Hlavní linkou filmu je příběh Marty (Vilma Cibulková), jejích dvou dospívajících dcer – Majdy a Gábiny (Dana Marková a Tereza Voříšková) – a jejich postupně přicházejících a odcházejících "tatínků" (Jiří Dvořák, Miroslav Etzler, Jan Zadražil, Ondřej Vetchý). Zatímco někteří „tatínkové“ se postupně snaží zvrátit kolo alespoň českých dějin, Marta a její dcery vzdorují výsledkům a následkům, které tyto jejich pokusy u komunistického režimu zákonitě vyvolávají. Svět „velké politiky“ a velkých cílů se tak střetává, doplňuje a prolíná s každodenní životní realitou. A že v průběhu toho vznikají i veselé situace? Vždyť schopnost ironie a smysl pro humor byly v té době nezbytnou součástí každého balíčku pro přežití, který dával sílu, vůli a chuť žít a neselhat hlavně sám před sebou... Autenticky vyprávěný příběh z nedávné minulosti zaujme svou pravdivostí a jemným vnitřním dramatem, zároveň rozveselí i dojme. Scénář filmu napsala Tereza Boučková ("Indiánský běh", "Rok kohouta") a je inspirován tím, co sama v této době prožila: „Myslím, že příběh funguje i bez výkladu doby a poukazování na konkrétní lidi, živé předobrazy. A jestli si chce divák nutně někoho do filmu dosadit? Ať dosazuje, ať hádá, ať si je jistý, ať to všechno ví anebo ať se splete… Každý je někdo a my všichni zároveň.