Zúčtování s nejmocnější ženou SS v Osvětimi: Maria Mandl

Maria Mandl byla jednou z nejznámějších ženských pachatelek v systému nacistických koncentračních táborů a klíčovou postavou v mechanismu teroru během holokaustu a druhé světové války. Narodila se 10. ledna 1912 v Münzkirchenu v Rakousku-Uhersku a vyrůstala v konzervativní katolické rodině. Její život se dramaticky změnil po anšlusu Rakouska v roce 1938, kdy nacistické Německo zemi anektovalo a loajalita k režimu se stala podmínkou přežití i kariérního postupu. V říjnu 1938 vstoupila do SS jako dozorkyně v koncentračním táboře Lichtenburg, jednom z prvních táborů pro ženy. Rychle se přizpůsobila brutálním podmínkám a získala pověst mimořádně kruté osoby. Svědectví přeživších uvádějí, že vězně pravidelně bila, bičovala a mučila, často bez jakéhokoli důvodu. Její ochota používat násilí jí zajistila rychlý postup v hierarchii SS. V roce 1939 byla převelena do koncentračního tábora Ravensbrück, kde její brutalita ještě zesílila. V roce 1942 byla povýšena na Oberaufseherin a převelena do Osvětim-Březinka, kde se stala hlavní dozorkyní ženského tábora. Zde měla téměř neomezenou moc nad tisíci vězňů i ženskými příslušnicemi SS a podléhala přímo veliteli tábora Rudolfu Hössovi. V Osvětimi hrála klíčovou roli při selekcích do plynových komor a osobně podepisovala seznamy odsouzených. Byla známá svou krutostí vůči židovským vězňům i polským ženám. Na konci roku 1944 byla převelena do pobočného tábora Mühldorf patřícího pod Dachau, kde byli vězni nuceni k vyčerpávající práci při budování podzemních továren. Po válce byla zatčena, vydána do Polska a postavena před soud v rámci osvětimských procesů. Byla uznána vinnou ze zločinů proti lidskosti a odsouzena k trestu smrti. Její trest byl vykonán 24. ledna 1948. Její příběh zůstává výrazným příkladem toho, jak se obyčejní lidé mohli stát vykonavateli mimořádné brutality pod vlivem nacistické ideologie. || Vypravěč: Luboš Novák