Barkmann byla souzena v prvním stutthofském procesu, který začal 25. dubna 1946. Přestože proti ní u soudu svědčily desítky přeživších ze Stutthofu, Barkmann, která se o život nijak zvlášť nebála, se spíše starala o svůj vzhled. Když přeživší popisovali brutální zvěrstva, kterých se dopouštěla, dokonce i její obhájce připustil její vinu, ale argumentoval tím, že je to proto, že je duševně nemocná. Nikdo příčetný by podle něj nemohl páchat taková zvěrstva jako ona. I přesto Barkmann nosila stylové oblečení a každý den jiný účes a údajně flirtovala s vězeňskými dozorci. Barkmann a její bývalé kolegyně se prý chovaly drze, chichotaly se a během řízení žertovaly.
