Poprava gilotinou nacisty, který zmasakroval 150 spolubojovníků protiletadlovým dělem – W. Herold

Herold hledal oficiální podporu a obrátil se na místního nacistického vůdce Gerharda Buschera, který po konzultaci s vyššími orgány a gestapem neměl proti Heroldově činnosti námitky. Atmosféra strachu a chaotická situace při postupu spojeneckých vojsk Herolda ještě více povzbudily. 12. dubna 1945 dohlížel Herold na hromadnou popravu, při níž bylo devadesát sedm vězňů, z nichž se mnozí pokusili o útěk, donuceno vykopat si před zastřelením vlastní hrob. Při masakru byly použity také granáty a připevněné protiletadlové dělo. Toho večera Herold uspořádal pro své muže oslavu. Zabíjení pokračovalo i v následujících dnech. 13. a 14. dubna táborová stráž a místní milice znovu chytily uprchlé vězně, z nichž osm bylo odvedeno do nedalekého hostince a na Heroldův rozkaz okamžitě popraveno. Ostatní vězni byli vybráni náhodně, někteří jen proto, že pocházeli z Heroldova rodného kraje, a bez soudu byli zastřeleni. Mezi 11. a 19. dubnem 1945 Herold zorganizoval vraždu 150 až 172 vězňů a mnoho z nich osobně zabil. Ve snaze udržet zdání pořádku a legitimity provedl Herold mezi 15. a 18. dubnem reorganizaci táborové struktury. Některé vězně donutil narukovat do wehrmachtu nebo do jednotek, které pojmenoval „Bojová skupina Herold“, „Válečný soud Herold“ nebo „Zvláštní soud Herold“. Navzdory pochybnostem některých táborových činitelů o Heroldově skutečné autoritě byla situace příliš chaotická na to, aby ji bylo možné prověřit Berlínem...