Nacistický sexuální deviant a vrah skončil pod gilotinou. Popravu musela zaplatit manželka

29. prosince 1940, Ogorzow přepadl a zavraždil čtyřicetiletou Gertrudu Siewert, která cestovala mezi berlínskými čtvrtěmi Karlshorst a Rummelsburg. Stejně jako své předchozí oběti ji usmrtil úderem do hlavy a vyhodil z jedoucího vlaku. Přestože po útoku ještě žila, později v nemocnici zemřela. Dne 4. ledna 1941 se Ogorzow zaměřil na sedmadvacetiletou Hedwigu Ebauer. V tu dobu těhotná Ebauer byla uškrcena a vyhozena z vlaku poblíž stanice Wuhlheide. Brzy po pádu zemřela. Jednalo se již o třetí Ogorzowův útok v neděli v ranních hodinách, což ukazovalo na určitý vzorec jeho chování. Navzdory rostoucímu znepokojení veřejnosti a šuškání o sériovém vrahovi ve vlacích, uvalily nacistické úřady pod vedením ministra propagandy Josepha Goebbelse na případ mediální embargo, aby nebyl narušen obraz práva a pořádku v nacistickém Německu. Mezitím se berlínská policie snažila nepolapitelného vraha chytit. Ogorzow se jen o vlásek vyhnul dopadení, když se setkal s tajnou policistku, která se vydávala za osamělou cestující, ale podařilo se mu uniknout. Dne 11. února 1941 byla zavražděna Johanna Voigt, devětatřicetiletá těhotná žena, která nastoupila do vlaku s Ogorzowem. Důvěřovala mu kvůli jeho železniční uniformě, ale téměř okamžitě ji napadl. Po několika úderech do hlavy byla vyhozena z vlaku a svým zraněním podlehla. Po smrti Voigt si vyšetřovatelé všimli znepokojující skutečnosti – obětem chyběly jízdenky na vlak. To naznačovalo, že vrahem mohl být zaměstnanec železnice, který měl přístup do zakázaných prostor vlaků. Bylo zintenzivněno úsilí o výslechy a sledování tisíců zaměstnanců Říšských drah, ale pokrok byl stále pomalý...