Kedros, Kréta 1944: Co se stalo se 164 civilisty?

V srpnu 1944, kdy se nacistická okupace Řecka během druhé světové války blížila ke svému závěru, došlo v úrodném údolí Amari na ostrově Kréta k jedné z nejničivějších represí proti civilnímu obyvatelstvu. Tento zásah provedly německé jednotky odhodlané potlačit odpor a zastrašit místní obyvatelstvo během plánovaného ústupu z ostrova. Po invazi sil Osy do Řecka v dubnu 1941 v rámci operace Marita a následném výsadkovém útoku na Krétu během operace Merkur se ostrov stal centrem silného odporu. Místní civilisté pomáhali spojeneckým vojákům, ukrývali partyzány a podporovali sabotážní akce, což vedlo k čím dál brutálnějším německým represím. Generálmajor Friedrich-Wilhelm Müller, nechvalně proslulý politikou kolektivních trestů, nařídil na konci léta 1944 závěrečný akt teroru proti vesnicím v oblasti Kedros. Ráno 22. srpna 1944 obklíčily německé pěší jednotky devět odlehlých vesnic pod horou Kedros. Civilisté byli shromážděni pod hrozbou zbraní a muži odděleni od žen a dětí. Při koordinovaných popravách prováděných na polích, dvorech i v domech bylo zavražděno 164 civilistů. Mnohá těla byla následně polita benzínem a spálena, zatímco vesnice byly vyrabovány, zničeny výbušninami a proměněny v trosky. Přeživší byli vyhnáni a desítky mužů uvězněny ve pevnosti Fortezza v Rethymnu. Tato represe nebyla reakcí na konkrétní boj, ale promyšleným aktem teroru, jehož cílem bylo odradit odpor během německého ústupu. Kouř z hořících vesnic se držel v údolí celé dny a proměnil kdysi klidnou krajinu v prostor zkázy a masových hrobů. Po válce byl Müller i další velitelé zajati, souzeni za válečné zločiny v Athénách a v roce 1947 popraveni. Dnes je masakr v Kedrosu připomínkou nacistických zločinů v Řecku a vysoké ceny, kterou zaplatili civilisté podporující odpor během druhé světové války. || Vypravěč: Luboš Novák