Lidské příběhy

Svoboda, sny a barvy. Příběh streetartové umělkyně z Mallorky.

Investigativní reportáže Jiřího Kubíka ve spolupráci s redaktory Seznam Zpráv. Vaše náměty a nevysvětlené případy dostáváme na světlo. Kauzy neváháme řešit a ptát se za vás až na nejvyšších patrech.

Dechberoucí série o životě legendy bojového sportu Karlose Vémoly, unikátního zápasníka s fascinující disciplínou, prvního Čecha v nejprestižnější MMA lize.

V celovečerním dokumentu, který dostal jméno podle Hrabalova oblíbeného slovního spojení – Takže se stalo, že…, vzpomínají mezi mnoha jinými filmoví režiséři Jiří Menzel, Jan Němec a Petr Koliha, jejich divadelní kolega Ivo Krobot, akademický malíř Václav Špale, publicista Tomáš Mazal, Václav Neckář, Joska Skalník, profesoři Josef Zumr, filozof a Hrabalův přítel i soused z Libně, a přednosta ortopedické kliniky nemocnice Na Bulovce MUDr. Pavel Dungl, básník Egon Bondy a také výčepní od Zlatého tygra Karel Hulata a profesor František Dvořák.

My, společnost a její identity. Pořad Šárky Kabátové vás provede nejrůznějšími komunitami české společnosti a představí vám fenomény často zabalené do slupky předsudků a odsudků.

Vzpomínky československých vojáků účastnících se bojů druhé světové války... Dokument (ČSFD – 78%) věnovaný posledním žijícím hrdinům, kteří oblékali uniformy RAF, bojovali u Tobruku nebo zažili peklo na frontě v Sovětském svazu. Vzpomínají stíhací pilot Emil Boček, voják a letec Pavel Vranský, Viktor Velemín, Pravomil Raichl a další váleční veteráni. Diváky klíčovými událostmi druhé světové války z pohledu Čechoslováků provedou také historici Zdenko Maršálek a Jaroslav Čvančara, kromě archívních záběrů uvidíme i záběry ze současných návštěv památných míst v Buzuluku nebo Normandii. Nechybí ani hořké události, které pro veterány přinesl únor roku 1948.

Když bylo naší vlasti nejhůř, šli nejlepší synové a dcery národa bojovat. Bylo mezi nimi mnoho statečných, ale taktéž zbabělců, zrádců a spolupracovníků gestapa... V dokumentárním filmu uvidíte koncentrační tábory Sachsenhausen a Mauthausen, kde bylo popraveno 294 našich odbojářů. V Praze mučírnu gestapa zvanou Pečkárna, věznici pro děti zámeček Jenerálka, kterým si prošla tříletá Alena Staňková. V Brně mučírnu gestapa Kounicovy koleje, internační tábory Svatobořice a Lutín u Olomouce. Na těchto místech uvidíte pamětníky, jejich potomky a historiky. Především známého publicistu Jaroslava Čvančaru, Vlastislava Janíka, historika Jana Břečku a mnohé další. Autorům se podařilo natáčet se stoletou paní Boženou Kopcovou, jednou z posledních žijících partyzánek na Vysočině. Dále poznáte okolnosti výsadku Spelter Lenka Jih a odsouzení a popravení odbojářů, kteří výsadku z Anglie pomáhali v Jaroměřicích nad Rokytnou a okolí. Řídicí učitel Josef Štefan a školní inspektor v Moravských Budějovicích Oldřich Štěrba byli popraveni v Kounicových kolejích. Ve filmu jsou taktéž jmenováni zrádci a konfidenti gestapa. Historický dokument (2021), režie: Oliver Malina-Morgenstern.

Osudy československých odbojářů ve vzpomínkách pamětníků. Dokument připomínající popravy v koncentračním táboře Mauthausen na podzim roku 1942... Operace Anthropoid je jedna z nejznámějších a nejúspěšnějších československých válečných operací našeho odboje řízených z Anglie. Atentát na R. Heydricha byl uskutečněný v Praze 8 v Holešovičkách, 27. května 1942. Historickými fakty diváky provedou historici a příznivci historie, také žijící pamětníci. Paní Helena Vovsová, která byla služebnou u Heydrichů, akademická malířka Helga Hošková-Weissová, pamětnice prvních transportů do Terezína, plzeňský skaut bratr Richard Smola, pamětník útoku na Škodovy závody. V dokumentu rovněž vystupují renomovaní publicisté Jaroslav Čvančara, Vlastislav Janík a mnozí další. Mozaiku doplňují příběhy československých odbojářů a vlastenců v Protektorátu Čechy a Morava, ale i v zahraničí. Historický dokument (2022), režie: Oliver Malina-Morgenstern.

Dokumentární reportáže Filipa Horkého z krizových oblastí světa i Česka. Jedinečný pohled na problémy současného světa. Originální kamera Tomáše Svobody.

Dokumentární film (2010) o nejslavnější české prvorepublikové herečce Lídě Baarové. Snímek režírovaný Martinem Kabátem je založen na soukromém archivu sběratele Milana Wolfa a je doprovázen mluveným slovem filmového historika Pavla Taussiga. Herečka Baarová se v dokumentu vrací k některým osudovým rozhodnutím a odkrývá tajemství svých životních křižovatek.