Foltýn: Proč kvičí ruská podsvinčata a proč není čas na záchranu lidí z virtuálních příkopů

„Válka na Ukrajině stojí Evropany jedno velké kafe měsíčně, Čechy nestojí nic. Nikdo nebude honit české kluky do války. Ukrajinci po nás vojáky nechtějí. Chtějí po nás zbraně – a ještě nám za ně platí. My vyděláváme na tom, že Ukrajinci drží Rusáky dál od našich hranic,“ říká Otakar Foltýn, právník, důstojník a spoluzakladatel Skupiny D, který si na schůzku radši vezme mikinu nebo tričko s nápisem Fuck off Putin než svetr. „Nerezignujte na správné hodnoty. Dejte si pivko, buďte s rodinou, ale nevykašlete se na svět kolem sebe. Odměnou za to je důstojnost – což je komodita, která se nedá koupit a po které touží zranění na poli informační války. Ti si umí vybudovat důstojnost maximálně mezi proruskými tro(t)ly. A vnitřně vědí, že ta důstojnost je jen virtuální. Proto se s nimi nedá bavit – museli by si přiznat, že se roky mýlili – a mozek se zoufale brání tohle přijmout. Bolí je to. Ale na tyhle lidi teď nemáme čas.“ „Stojím za základními lidskými hodnotami, politický aktivismus ať si strčí někam,“ hodnotí v první části rozhovoru své působení ve funkci koordinátora strategické komunikace Úřadu vlády mezi lety 2024 a 2025. „Radili mi všichni, a ne vždy s dobrým úmyslem. Od akademiků i liberálních novinářů jsem se dozvídal, co všechno dělám špatně. Nikdo mi ale nikdy nic neposlal. Další výhrady z různých stran byly, že komunikuji zbytečně hrubě. Tvrdý slovník jsem volil proto, že jsem neměl k dispozici lidi, čas ani peníze, ale musel jsem udělat něco, co je ve veřejném prostoru viditelné. Pálili do mě i z vlastních řad. Že je Foltýna všude moc a dělá se slavnej. Ale sláva je mi k ničemu, teď po mně neštěkne pes. Chtěl jsem se vrátit do armády, a to už se zřejmě nikdy nestane.“