Zpověď sochaře: Expo byl omyl. Nikdy už nechci pracovat pro lidi, s nimiž nelze posedět u vína

Celý život pracuje s křehkým materiálem, totiž se sklem, a další díl podcastu U Poláčka dokazuje, že i jeho osobnost je křehká a emotivní. „Obzvlášť dobře se cítím mezi ženami, nebo muži se ženskou duší,“ říká jednašedesátiletý Rony Plesl, otec pěti dcer. Úspěšně se věnuje jak designérské práci, tak i sochařství. „Design se musí líbit,“ shrnuje své krédo, „ale umění, to by vám mělo rvát vnitřnosti!“ Během rozhovoru se zdá, jako by postupně zapomínal na přítomnost kamer. Hovoří například o tom, kterak se cítí coby profesor se sympatií k židovskému národu mezi svými vysokoškolskými studenty, kteří se proti Izraeli mnohdy silně vymezují. „Vlastně mi vyhovuje,“ přemýšlí nahlas, „že se díky své práci můžu pravidelně stýkat jak s mladými levičáky, tak i s kapitalistickými miliardáři.“ Nakonec Rony Plesl otevře i téma, do něhož se mu zpočátku nechce. „Že jsem vzal Ósaku, to bylo jedno z nejblbějších rozhodnutí v mém životě,“ vrací se k loňské světové výstavě Expo. Půl roku před zahájením dostal lákavou nabídku, aby se stal hlavním tvůrcem umělecké expozice v českém pavilonu. Přijal ji, ale s výsledkem se nikdy neztotožnil. „Až uprostřed procesu mi došlo,“ vyčítá si, „že když je státní zakázka realizovaná na poslední chvíli a hloupě, znamená to sebevraždu pro každého. Možná jsem ještě chvíli trpěl bludem, že v rámci té amatérštiny něco zachráním, ale ne. Pak už následoval pocit, že se v tom topím.“ Když před rokem Expo skončilo, rozhodl se Rony Plesl pro pár důležitých změn. Začal si například budovat nový ateliér a umělecké zázemí u Slapské přehrady: „Cítím, že teď vedle umělecké práce potřebuju občas taky sekat trávu.“ Hlavně si ovšem vytyčil zásady, které do smrti nehodlá porušit. „Nikdy už nepracovat s lidmi, kteří neuznávají podobné hodnoty a podobnou kvalitu. S takovými, u nichž pochybuju, jestli vůbec mají rádi umění. Napříště chci a budu spojovat síly jen s těmi, se kterými si zároveň můžu zajít v klidu třeba na víno a nad ním se rozumně pobavit.“