Několik měsíců jsem měl strach, prakticky jsem nevycházel sám, říká Petr Pospíchal

Na tiskařském učilišti se Petr Pospíchal (1960) seznámil s Martinem Šimsou, synem evangelického faráře. Díky němu dostal do ruky první samizdat, čtyři listy o procesu s hudební skupinou The Plastic People of the Universe. Když dva měsíce nato vznikla Charta 77, obrátil se na spolužáka, aby mu text nechal přečíst, opsat a rozdat přátelům a známým. Sedmnáctiletý mladík pravidelně jezdil do Prahy, brzy se seznámil s řadou předních chartistů, a do Brna pašoval samizdatové publikace. V roce 1978 byl odsouzen na 11 měsíců, po propuštění se zapojil do činnosti Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Během vojny byl znovu odsouzen, na 18 měsíců. V polovině 80. let inicioval obnovu vztahů českého disentu s polským hnutím Solidarność, v roce 1987 byl potřetí zatčen, proces kvůli podvracení republiky byl ale nakonec pozastaven. Po revoluci byl zástupcem ředitele sekce zahraniční politiky v Kanceláři prezidenta, později velvyslancem Česka v Bulharsku. Působil jako poradce ministra zahraničních věcí (2002 - 2003), zasedal v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, v letech 2003 - 2006 byl jejím předsedou. Jako publicista spolupracuje s Deníkem Referendum.