Proč lžeme? Z hlediska evoluce je to nezbytné!

Proč lžeme? Z hlediska evoluce je to nezbytné! Klamat je občas praktické a z hlediska evoluce možná i nezbytné. Nejčastěji lžeme, abychom zametli pod koberec problém v partnerském, pracovním nebo společenském vztahu. Lež je nepravdivý výrok, který s vědomým záměrem klamání vede k získání nějaké výhody nebo vede k vyhnutí se trestu. Lhaní vychází na impulzech z mozku, které vytvářejí chemické reakce. S jakými druhy lží se můžeme setkat? Zamlčování Pak je tady zamlčování, to je ve vztahu, kde si lidé věří, v podstatě ekvivalent lži. Mlžení Takzvané mlžení je hovorovým výrazem pro zatajování skutečností. Okrajové situace jsou zveličovány, aby byla odvedena pozornost od pronesené nepravdy. Polopravdy Jsou typem lží, kdy něco podstatného vynecháte a vědomě tím jiného ponecháte v mýlce. Sebeklam Je stav, kdy člověk sám sebe přesvědčí o pravdivosti výroku, který neodpovídá pravdě. Milosrdné lži Přináší určitý užitek lháři nebo posluchači, případně oběma. Samostatnou kapitolou je pak milosrdná lež například v případě fatální lékařské diagnózy, kdy se snažíme vyřčení pravdy oddálit. Patologické lhaní Člověk lže, aniž by z toho měl užitek. Lže dokonce i ve chvílích, kdy je pro něj výhodnější říci pravdu.