„Dobře se rozhlídni, ty ku..o reakcionářská, sem se už nikdy nevrátíš!“ spustili na ni estébáci, když Dagmar Šimkovou odváděli z vily, kterou nechal postavil její otec, písecký bankéř. Jako děvče podle ní dostala přezdívku „krásná dívka z vily nad řekou". Po komunistickém převratu se pokusila dostat na vysokou školu, přijata nebyla kvůli svému buržoaznímu původu. Po únoru 1948 se zapojila do protikomunistického odboje. Za pomoc kamarádům prchajícím před režimem byla v roce 1952 zatčena Státní bezpečností. Ve vězení strávila skoro celé mládí, na svobodu se dostala až ve svých 37 letech. Estébákům čelila statečně i přes kruté výslechy. Dokonce jim řekla: „Škoda, že jsem toho proti komunistickému režimu neudělala víc.“ Později emigrovala do Austrálie, zemřela v roce 1995.
