„Na ledě jsem byl najednou jak volný pták, který si může letět, kam chce,“ říká Luděk Bukač

Svá studia na pražské Fakultě tělesné výchovy a sportu (FTVS) popisuje Luděk Bukač (1935) jako dobu obrovské nesvobody. Úspěšný hokejista a později trenér vyrostl v pražském Podolí, na zamrzlé Vltavě u železničního mostu si už jako předškolák užíval ledu. Po válce hrál za klub LTC Praha, poté přestoupil do konkurenčního I. ČLTK Praha (později Motorlet). Na FTVS po dokončení studiu zůstal, cenou za to byl vstup do KSČ. Legitimaci vrátil po vpádu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. V roce 1961 byl v týmu, který získal stříbrnou medaili na mistrovství světa ve Švýcarsku. V polovině šedesátých let absolvoval prestižní stáž v Kanadě. Vzpomíná, že za to, aby získal pas a vízum, osobně intervenoval syn prezidenta Antonín Novotný mladší, který byl předsedou Sparta klubu: „Zavolal na ministerstvo – řekněte, že mám osobní zájem, aby Bukač jel do Kanady.“ Následně byl povolán na stáž i do Sovětského svazu. Ve dvaatřiceti letech převzal jako trenér Spartu Praha. Po nepovedené olympiádě v roce 1980 v Lake Placid působil spolu se Stanislavem Neveselým jako trenér československé reprezentace. Společně dovedli mužstvo k mnoha medailím, tuto éru korunoval zisk titulu mistrů světa v roce 1985 v Praze. Od roku 1991 působil se synem ve vlastní akademii Bukač Hockey. Publikoval mnoho odborných článků, vydal knihy o metodologii tréninku. V roce 1994 se na lavičku reprezentace (tentokrát už české) vrátil a v roce 1996 s týmem získal titul na mistrovství světa ve Vídni. Byl uveden do Síně slávy Mezinárodní hokejové federace. Zemřel v roce 2019.