„My jsme byli proti nim kluci jako nitě,“ říká Jan Jindra o veslařích na olympiádě ve Finsku

Člen úspěšné veslařské čtyřky Jan Jindra (1932) vyrostl v domě s výhledem na třeboňský rybník Svět. Dům postavil jeho otec tesař a pohled z oken Jindrovi nasměroval život: „Ta voda mi tak nějak učarovala, že jsem se potom tomu upsal.“ V Třeboni mělo veslování tradici od roku 1932, kdy zdejší sportovní klub postavil veslařům loděnici. Jan Jindra začal chodit na rybník Svět s klukovskou partou. Později se vyučil zámečníkem a poté nastoupil na dvouletou Střední průmyslovou školu v Českých Budějovicích. V roce 1951 takzvaná čtyřka s kormidelníkem ve složení Jindra, Havlis, Lusk, Mejta a kormidelník Hamr zvítězila na mistrovství republiky v Brně. O rok později titul obhájili a kvalifikovali se tak na olympijské hry ve Finsku. Odtud si čeští veslaři odvezli zlato, i přesto, že neměli ideální podmínky – byli bez trenéra a jejich loď byla jednou z nejstarších na závodech. V roce 1953 získal Jan Jindra zlatou medaili na mistrovství Evropy v Dánsku. Protože za své úspěchy nedostával žádné peníze, neměl to lehké: „Já jsem chodil do práce, z práce jsem přišel domů, udělal jsem, co bylo třeba, pak jsem šel na loděnici a večír ještě na zahradu zalejvat – poněvadž máme ještě zahradu čtyřiadvacet arů.“ V roce 1956 znovu zvítězili na mistrovství Evropy a kvalifikovali se na olympiádu v Melbourne. V roce 1960, po olympijských hrách v Římě, kde získali bronz, Jan Jindra s aktivním veslováním skončil.