Na palubě Cap Arcony se v době potopení nacházelo zhruba 4500 vězňů
původem z Belgie, Československa, Dánska, Itálie, Jugoslávie, Finska,
Francie, Kanady, Lucemburska,
Maďarska, Německa, Norska, Polska, Rumunska, Řecka, Sovětského svazu,
Španělska, Švýcarska a USA, 400 vojáků a 10 členů posádky. Přežilo pouze
asi 400 lidí, mezi nimi například Emil František Burian.
Potopení Cap Arcony je čtvrtou největší námořní katastrofou v dějinách lidstva.
