Rybová: Západní společnost nemá jasno, kam dál, stojí na rozhraní a má sklony k totalitnímu myšlení

K období, které prožíváme, máme tendenci být kritičtější, přitom vždy tu byl někdo, kdo měl víc a kdo míň. Cestou z utápění se v nostalgii a frustraci není podle Moniky Rybové verifikace názorů ve vlastní bublině, ale v dialogu s lidmi mimo ni. Sama z komfortní zóny vystoupila, když si vyzkoušela práci popelářky. „Když akademik tři týdny neodpřednáší přednášku, tak je to asi v pohodě, ale když tyhle kluci, kteří jsou mimo majoritní společnost, přestanou fungovat, máme všichni velký problém. Řekla jsem jim, že si moc vážím jejich práce, a podle toho, jak se pak ke mně chovali, to bylo poprvé, co jim někdo projevil uznání. A to jsou malé věci, které můžeme i do té debaty přinést, abychom si chtěli víc naslouchat,“ myslí si historička a publicistka. 00:00 Nejisté dějiny a jejich interpretace 05:11 Potřeba nálepkovat 08:28 Bohatství a chudoba 10:48 Idealizace minulosti a kritika současnosti 16:43 Vystoupení mimo sociální bublinu 23:30 Politická zodpovědnost 27:32 Společenská poptávka 31:24 Náchylnost k totalitě 36:28 Nebezpečí veřejného prostoru