Ding opět vyrovnává na 3:3, neuvěřitelné

MS v šachu, 6. partie: Ding vyhrává a srovnává na 3:3. V páté partii rozhodl bílý finálním útokem dámy, věže a jezdce, proti dámě, věži a střelci. V šesté partii přišlo to samé (!) jenom si hráči vyměnili místa. Další z mnoha perel tohoto zápasu!

Zápas, který měl být nezajímavý a nudný, se stává naprostou šachovou lahůdkou. Tak trochu mi to připomíná dávné doby šachového romantismu, kdy se borci mleli hlava nehlava a kde remíza byla výjimkou. Kdybych někomu před tímto zápasem řekl, že po šesti odehraných partií budou jen dvě remízy, asi by mne s úsměvem poslal za Chocholouškem.

V dnešní době naprosto vyloučeno a přitom je všechno jinak :-) Ding Liren se po nepříjemné porážce dokázal oklepat a zasadil mocný úder nejenom černému králi, ale také svému sokovi. Je to 3:3 a drama s napětím stále, ať se to zdá nemožné, roste. Průběh partie: Další perlička z mnoha perel toho zápasu bylo zahájení šesté partie. Ding zvolil tzv. "londýnský systém". Kdy naposledy se hrálo toto zahájení o mistra světa, hrálo se vůbec někdy a pokud ano, tak kolikrát?

Chce zvídavý čtenář projít touto těžkou otázkou? Nepo zvolil solidní systém a za chvíli nám vznikla na šachovnici tzv. karlovarská pěšcová strukturu. Ne poprvé v tomto zápasu a kdo ví, možná ne naposledy. Vzniklo nám zahájení, které je (také) velmi podobné Caro-Kannu. Ding zvolil silný plán s postupem "a" pěšce. Jeho 16.a5! je silný tah, kterým získává prostor na dámském křídle. Sen bílého je pak posadit jezdce na c5 a zahrát b4. Sen černého je (vhodně!) prosadit postup ...b5. A právě Dingův tah 18.Va3! je profylaxe proti postupu ...b5.

Ding Liren začal získávat - postupně- více a více z pozice. Jako kdybyste mačkali citrón, kapka po kapce. Nepo už podobné "ždímání" nechtěl akceptovat a zahrál tedy 22...e5!? Což si myslím, bylo lidsky správné rozhodnutí. Přestože to trochu "smrdí", tak bílý musí hrát přesně a hlavně musí toho hodně spočítat. Také se Ding napočítal a čas mu rychle běžel.

Vznikla pozice, která byla extrémně náročná. Ani s počítačem (strojem) si nejsem některými závěry jistý. Nicméně (asi) rozhodující chyba přišla ve 32. tahu, kdy Nepo zahrál 32...Dc1+? zhruba po 9 minutách přemýšlení. Vsadil kartu na volného "a" pěšce a na první pohled to vypadlo, že dobře vsadil. Nicméně Ding to krásně vyvrátil. Nutné bylo hrát 32...Dxc3. Ding Liren totiž předvedl úchvatnou souhru dámy, věže a jezdce.

Nejdříve tahem 36.Je3! přerušil spojení "dáma - král" a pak se vrhnul do útoku, který korunoval - lidsky - geniálním tahem 41.d5!! Pokud nemáte stroj, pak asi nikdy neuhodnete myšlenku - tedy SKUTEČNOU myšlenku - tohoto tahu. Protože správná odpověď není, že pěšec jde do dámy, ale ta, že bílý uplétá matovou síť (!!) Ano, je to, jako když Morfeus nabízel Neovi dvě pilulky, vždyť černý král je na h8, ale přesně tak to je a tak to i skončilo. Po 44.Df7! se Nepo - opět s úsměvem - vzdal.

Protože není obrana proti oběti dámy na g8 a zmatování černého krále a právě pěšec na d5 plní důležitou roli - bere pole e6.

To je řežba. Nevím proč, ale na mysl my skočil film Rocky. Takové ty "nemožné" mlátičky, kde si hrdinové dávají strašné rány, ale opět (zázračně) vstanou a řežou se dále. Kdo v tomto zápase "zůstane ležet" ? To opravdu nevím. Nehněval bych se, kdyby to nyní šlo tímto tempem až na 7:7 :-) Robert Cvek