Na frontách první světové války číhalo na vojáky nepřeberné množství hrozeb, které dalece přesahovaly představu o tradičním boji muže proti muži. Moderní technika, dělostřelectvo, kulomety, tanky či letectvo proměnily bojiště v průmyslový mechanismus smrti, kde o životě a smrti často rozhodovala anonymní střela nebo výbuch z dálky. Zákopy, původně zamýšlené jako ochrana, se vlivem chemických útoků, ostnatých drátů, plamenometů a neustálého bombardování stávaly smrtícími pastmi, zatímco nemoci, hlad a psychické zhroucení ničily vojáky i v okamžicích, kdy zbraně mlčely.
