Hra na oliheň se rozloučila třetí řadou. Ne se všemi důstojně, ne se vším ideálně, ale s dostatečnou dávkou filmařské brutality, aby diváky znovu přimrazila k obrazovkám. Smrtící dětské hry, sociální komentář zabalený do krve a švihu a taky pár rozhodnutí, u kterých člověk spíš protáčí panenky, než aby tleskal nadšením.
