V šestnácti maturoval a za rok zamířil na pražskou FAMU, na kameru. Své jméno spojil i s Divadlem Járy Cimrmana. V roce 1969 mohl zůstat v Anglii, ale rozhodl se vrátit domů, i kvůli matce, herečce Evě Svobodové. To už se věnoval muzice. Proslavila ho zejména zobcová flétna, jazz, čepice a improvizace. „Jsem spíš celoživotní samotář. Nikdy jsem nepatřil do žádné party,“ líčí Jiří Stivín.
