Jednou z největších radostí filmového fanouška je možnost sledovat, jak se vyvíjejí vyprávěcí a filmové postupy, jak filmaři hledají nové cesty k ozvláštnění žánru nebo i způsob, jak do celovečerního snímku určeného pro kina pronikají konvence jiného média. Jinými slovy je fascinující sledovat, jak se kinematografie vyvíjí a mění. Ne že by Posedlost (Obsession) představovala kdovíjakou filmovou revoluci nebo zásadně měnila žánr hororu. Působí ale značně osvěžujícím dojmem, když zahrnuje energii lehce přehlížené tvorby na sociálních sítích.
