Zásah SSSR proti litevské demokracii (1991)

Vyhlášení nezávislosti předcházely první demokratické volby. Sovětský prezident Michail Gorbačov zareagoval ihned a Litvu vyzval, aby usnesení
o nezávislosti zrušila. Byla také zavedena - jak už to u Sovětského svazu, potažmo Ruska bývá - ekonomická
blokáda, včetně zastavení dodávek ropy. Blokádu Moskva zrušila až v září roku 1991. 10. ledna 1991 Gorbačov
zaslal litevskému parlamentu varování s nepřímou hrozbou zavedení
prezidentské správy a požadoval obnovení účinnosti sovětské ústavy.
Situaci navíc vyhrotila demonstrace převážně rusky hovořících obyvatel
proti zvýšení cen potravin u budovy parlamentu. Poté sovětská vojska obsadila významné instituce v hlavním městě Vilniusu, například
ministerstvo obrany a tiskárnu, a nový
promoskevský Výbor národní spásy převzal veškerou moc. Na druhé
straně pokračovaly demonstrace litevských občanů, kteří podporovali samozřejmě nezávislou Litvu. U televizní věže
najížděly tanky přímo do davu a do zaparkovaných osobních automobilů, všude se ozývala střelba. Chování armády bylo šokující, zejména
fakt, že Moskva dala střílet do lidí v době, kdy do Vilniusu měla přijet
komise jmenovaná Radou federace. Většina obětí byla zastřelena, dva demonstranti zahynuli pod pásy
sovětských tanků a jeden muž dostal
infarkt.