Bomba v jihokorejském boeingu (1987)

Boeing 707 náhle ztratil spojení se zemí. To bylo velmi podezřelé, neboť Boeing disponoval vyspělými komunikačními systémy, tísňové volání však piloti nevydali. Proto se hned zpočátku vyšetřovatelé zaměřili na podezření ze spáchání teroristického útoku. A to se také potvrdilo. Na letišti v Bahrajnu byl zadržen Kim Song-il a jeho dcera Kim Hjon-hi ze Severní Koreje (s falešnými japonskými doklady a neplatnými vízy). Oba se ihned snažili spáchat důmyslným způsobem sebevraždu (v cigaretových filtrech byl ukryt kyanid), povedlo se to však jen otci. 26letou Kim lékaři zachránili a následně byla vyslýchána. A přiznala vše...byla již ve svých 18 letech vybrána jako budoucí agentka, sloužící komunistické straně. A právě jejich úkolem, ba přímo pověřením od samotného Kim Čong-ila, bylo vyhodit do povětří jihokorejský Boeing 707, aby se destabilizovalo postavení Jižní Koreje a zabránilo konání olympijských her v Soulu. Bombu umístili do zavazadlových prostorů nad sedadla a poté vystoupili při mezipřistání v Abú Dabí. Bomba vybuchla 9 hodin od momentu, kdy ji načasovanou převzali od svého operačního týmu.... Osud Kim Hjon-hi po zatčení je vůbec zajímavý - za prvé ji překvapila jihokorejská realita, neboť byla celý život konfrontována s touto zemí jako zemí úpadu, chaosu, hrůzy - tedy podobně jako zdejší obyvatelé byli "očkováni" proti Západu. Za druhé ji až teprve tehdy napadlo, že zabila přes 100 lidí, kteří měli své životy, rodiny, blízké. Výbuch letadla brala totiž pouze jako technický úkol, rozkaz, který je nutno splnit. Za třetí byla odsouzena k trestu smrti, dostala však milost jakožto oběť totalitního režimu, vdala se a v Jižní Koreji zůstala žít. Let 858 nikdo nepřežil. Těla obětí, stejně jako většina vraku letadla včetně černých skříněk, nebyla nikdy nalezena.