Petr Janda: Děsím se toho, až to jednou nepůjde. Co já budu dělat?

Ve čtyřiaosmdesáti denně cvičí na kytaru, skládá písničky a s Olympikem jede „permanentní tour“. Petr Janda mluví o strachu z konce, rebelství, dnešních hejtech i o tom, proč si své pozdní otcovství užívá jinak než to první.