Tantiémy mu na účet nechodí. Přitom jeho slavné penaltě, kterou rozhodl finále evropského šampionátu v šestasedmdesátém proti Němcům, už nikdo neřekne vršovický dloubák, padající list či óda na fotbal, jako když ji v Bělehradě kopnul. Pro všechny je to Panenka. V Anglii, stejně jako v Mexiku či Argentině. V Evropě i v Jižní Americe. „No jo, dneska už se dá i myšlenka patentovat. Ale tehdy to prostě nešlo. A to přitom manželka pracovala v Praze na Václaváku na Patentovém úřadu,“ s úsměvem připomíná fotbalový básník a poeta Antonín Panenka, že ani rodinná protekce mu k patentu na jeho vršovickou pentli nepomohla.
