Posedlost vlastním tělem a nereálné představy o jeho podobě řeší už i pohádkové postavy

Každý máme nějak nastavené subjektivní vnímání krásy. I naše subjektivita je ale chtě-nechtě ovlivňováná okolní konvencí. A ta je v konečném důsledku docela krutá - alespoň v případě vzorů, které jsou nám předkládány ze strany módních či hereckých ikon. Proto velmi záleží na tom, jak silnou vnitřní imunitu si vůči všudypřítomným konformitám dokážeme vytvořit. A nejsme na to sami - do značné míry naši míru sebehodnocení a porovnávání určují právě naši rodiče. Bohužel jsou mezi nimi i tací, kteří výchovu potomků pojímají neuvěřitelně necitlivou a škodlivou optikou, jak je vidno v některých bizarních televizních pořadech a soutěžích. Individuální pocit štěstí a spokojenosti by neměl být plně závislý na okolí, jeho základ by měl vycházet právě z naší vnitřní stability. Tu je ale těžké získat bez podpory přirozených autorit, které se v našem životě vyskytují. To, že je ve zdravém těle zdravý duch, je svatá pravda. A měli by to být právě rodiče, kteří své děti povedou k lásce k pohybu, normálnímu stravování a také vědomí toho, že radost ze života nepřijde ve chvíli, kdy budeme vypadat jako kluk nebo holka z plakátu.