Intimita na veřejnosti

Vášeň je těžko kočírovatelná záležitost a některé jedince ovládá natolik, že se nezdráhají projevovat si vzájemně náklonnosti klidně i v davu za bílého dne, a to někdy i poměrně radikálním způsobem. Lidské vnímání vhodnosti některých projevů mimo soukromí je různorodé. A to se týká nejen líbání, o kterém je dnes řeč. Vše, co vybočuje z obvyklých norem, obvykle působí rozruch. A u fyzických projevů a odhalování to platí možná až trojnásob. Někteří se tím baví, jiní to aktivně podporují a třetí skupina je lehce znechucena. Akce Jízda metrem bez kalhot, kterou každoročně po celém světě podporují v různých zemích tisíce recesistů, je příkladnou ukázkou toho, že má společnost v tomto ohledu nejednoznačný postoj. V dnešním díle se k tématu partnerské a odhalovací odvázanosti vyjádřilo mnoho respondentů. Těmi hlavními jsou guru společenské etikety Ladislav Špaček a fotograf a sympatizant vysvlékací akce v metru Petr Flíček. Měla by být intimita věcí veřejnou a tolerovanou, nebo je to z podstaty slova záležitost, která patří do soukromí mimo zraky kolemjdoucích? Které projevy jsou dle vás ještě snesitelné a únosné, a co už je za hranicí slušnosti a vhodnosti?