„Snad nebudu znít příliš krutě, ale v boji nevnímáte nepřítele jako člověka. V tu chvíli je to živá síla a funguje instinkt zabij, nebo budeš zabit. Raději to ale budu zažívat já tam, než aby to mí přátelé zažívali tady,” říká Ondřej, český dobrovolník v řadách Mezinárodní legie se zkušenostmi z nejtvrdších bojů u Bachmutu. Když byl naposledy zraněn, střepina mu otevřela stehno a na pomoc čekal 14 hodin. „Ještě před rokem jsme se před nepřítelem schovávali, dnes musíme být rychlí a efektivní. Čistíme i přímo zákopy, které obývají Rusové.”
