Média nás mají v hrsti. Jsme oběti dezinformací?

New York, 30. října 1938. Z rozhlasu se valí informace o dopadu několika meteoritů a dalších obřích těles na území Spojených států a útoku mimozemských civilizací na planetu Zemi. Lidé jsou vyzváni k evakuaci. Obvyklý milion posluchačů se v tu chvíli zvedá na 6 milionů a tisíce lidí zachvátí panika – barikádují se v domácnostech, prchají do lesů nebo se skrýt do metra. A to navzdory faktu, že je během přenosu 4krát oznámeno, že se jedná o rozhlasovou adaptaci románu Válka světů Herberta George Wellse. Kultovní případ mediální mystifikace je skvělou ukázkou toho, jak nestabilní může být naše vnímaní reality. Vnitřní svět běžného smrtelníka versus nepřetržitý informační tok. Diskuse či souboj, který vyžaduje informovanost, jistou dávku sečtělosti, bystrou mysl, zdravý a svobodný objektivní i subjektivní úsudek, sociální inteligenci...nu, zachovat si jakous takous schopnost adekvátně posoudit dění všeho světa není mentální procházka růžovou zahradou. Nicméně, v rámci zachování důstojné existence je to víc než potřeba.