21. červen – První člověk zaběhl 100 metrů za 10,0 vteřiny

Na rozdíl od jiných atletických legend jméno Armin Hary už dnes u nás nikomu nic neřekne. Přesto se tomuto západoněmeckému atletovi tenkrát říkalo „nejrychlejší muž planety“ a tento titul nosil právem. 21. června 1960 svým světovým rekordem posunul hranice lidských možností a dostal se až na psychologickou bariéru deseti sekund na 100 metrový sprint. O pár měsíců později však běžel naposledy a na sport zanevřel.


Armin Hary – běžec tisíciletí
Byl to přirozený talent. Na atletiku přesedlal z házené až v 16 letech a nejprve se věnoval desetiboji. V roce 1958, to mu bylo 21, už ale byl mistrem Evropy na stovce. Ve stejném roce ji běžel za 10,0 s, ale rekord nebyl uznán, protože se zjistilo, že dráha měla sklon 10,9 cm místo povolených 10 cm. Stejná situace nastala onoho památného 21. června 1960 na mítinku v Curychu. Rozhodčí neuznali jeho rekord 10,0 vteřiny kvůli špatnému startu. Závod se tedy o 35 minut později opakoval – a opakoval se i Haryho čas, tentokrát regulérně. 

"Sprintera s takovou rychlou reakcí a s tak rychlým nástupem jsem ještě neviděl", Jesse Owens, legendární vítěz OH 1936, o Haryho rekordním běhu

Tehdy ještě nebyly tresty za tzv. ulitý start, kdy závodník vyběhne před startovním výstřelem, a Hary toho hojně využíval. Soupeři mu říkali „zloděj startů“. Aby vyvrátil obvinění, že vyhrává nefér, podstoupil testy, které zjistily, že jeho startovní reakce je třikrát rychlejší než u průměrného člověka (0,04 proti 0,132 sekundy). Někteří odborníci tvrdí, že měl možná nejrychlejší startovní reakci v historii. V každém případě to byl právě jeho způsob startu, který způsobil, že se od roku 1961 za druhý pokažený start vylučovalo ze závodu.

Haryho vrchol přišel několik měsíců po rekordu na olympiádě v Římě. V nervydrásajícím finále, až při čtvrtém povedeném startu (z toho dva „ulil“ právě Hary), vyhrál jako první ne-Američan od roku 1928 závod na 100 metrů. Video ze závodu ZDE. Druhé zlato bral za štafetu 4x100m. Bylo mu tehdy 23 let. Pak už se na start nikdy nepostavil.

Konec rekordmana
Stejně dravě jako na startu se totiž Hary choval i ve světě financí. Před olympiádou podepsal reklamní smlouvy jak s Pumou, tak s Adidasem. Výsledkem byla situace, kdy v botách jedné značky běžel závod a v druhých šel na vyhlášení výsledků. Za to dostal od atletického svazu roční zákaz závodění. Jenže během té doby boural v autě, zranil si koleno a se sportem skončil. Od pojišťovny vyinkasoval tehdy závratných 200 tisíc marek.

V roce 1980 se dostal až k soudu za to, že jako realitní makléř zpronevěřil 3,2 milionu marek. Dostal 18 měsíců, které byly nakonec změněny na podmínku. Dnes Hary vede nadaci pro podporu mladých sportovců. V roce 2000 byl v Německu zvolen „běžcem tisíciletí“.

Rekordy
Mezinárodní atletická federace (IAAF) dnes neuznává rekordy, které nebyly naměřeny automatickými stopkami, tedy před rokem 1968. Přesto je z jejích tabulek vidět, jakou měl Haryho výkon hodnotu – vždyť běžel na škvárové dráze(!), bez nějakého speciálního sprinterského tréninku, technických vymožeností či povzbuzujících látek (třeba i legálních), kterými od 70. let zásobují sport lékaři. Podle IAAF padla desetisekundová bariéra poprvé v roce 1968 (Jim Hines z USA, 9,95s), a pak až v roce 1977 (Silvio Leonard, Cuba, 9,98s). Oba výkony byly navíc dosaženy ve velké nadmořské výšce. První, kdo prolomil hranic 10 vteřin v normální výšce, byl fenomenální Carl Lewis v roce 1983 (9,97).

Od dob Lewise v 80. letech už se nezdála hranice 10 sekund tak nepřekonatelná, ovšem za přelom se považuje až finále stovky na MS 1991 v Tokiu. Pod 10 vteřin se tam vešlo hned šest běžců. Vyhrál Carl Lewis (9,86, nový světový rekord), před Leroyem Burrelem (9,88, také překonal stávající SR) a Dennisem Mitchelem (9,91). Čtvrtému Linfordu Christiemu z Británie evropský rekord 9,92 na medaili nestačil, stejně jako africký rekord Frankiemu Fredericksovi z Namíbie (9,95). A ještě šestý Jamajčan Raymond Stewart překonal rekord mistrovství s 9,96. Video můžete shlédnout ZDE.

A mluvíme–li o přelomech, posledním je určitě Usain Bolt z Jamajky. Ten v roce 2009 stanovil současný rekord na 9,58 vteřiny. Pro porovnání – ve zmíněném finále v Tokiu, považovaném dodnes za nejlepší atletický závod všech dob, by Bolt s tímto výkonem předběhl Lewise o tři metry.