26. květen – Dracula, upírská legenda

Krev, tajemství, láska, nebezpečí, – nejslavnější upírská legenda se zrodila před 114 lety, kdy poprvé vyšla knížka Dracula od irského autora Brama Stokera. Okamžitě se zařadila mezi nejvydávanější, nejhranější, nejnatáčenější látky historie. Jen filmů, které se nějak odkazují na Stokerova Draculu, bylo natočeno téměř 650. Odkud pramení naše posedlost upíry, vampýry a krví?


Upíři tu byli vždy
Nemrtvých bytostí živících se lidskou krví se lidé bojí od počátku věků. I v ČR se nacházejí tisíce let staré hroby, kde jsou ostatky pohřbeny podle různých proti-upířích rituálů, které měly nemrtvému zabránit v návratu mezi lidi. Jako například oddělení hlavy nebo končetin, vražení dřevěného kůlu do srdce apod.

Ovšem iracionální víra a strach z upírů přenášená po generace vyprávěním by těžko mohla být důvodem extrémní popularity Stokerovy knihy. To dokázaly až události, ke kterým došlo před 300 lety v Rakouském císařství a které vyvolaly – i díky tehdejšímu tisku - celoevropskou upíří hysterii. 



Kdo zabíjel v Srbsku?
V roce 1725 v Srbsku zemřel rolník Petar Blagojevič. Po jeho pohřbu následovalo devět dalších úmrtí velmi rychle za sebou, vždy po zhruba 24 hodinách. Na smrtelné posteli údajně všichni nešťastníci uvedli, že je v noci uškrtil Blagojevič. Jeho žena zase tvrdila, že si přišel domů pro boty.

Místní se rozhodli Blagojevičovo tělo exhumovat, a to za přítomnosti kněze a úředníka rakouské správy. Ti z události sepsali záznam, který se zachoval dodnes. Podle něj tělo neneslo žádné známky rozkladu, narostly mu vlasy a vousy, rostly mu také nové nehty a kůže. A v jeho ústech byla vidět krev! Rozzuření vesničané Balgojevičovo srdce prokláli kůlem, což prý způsobilo, že z něj vystříklo mnoho čerstvé krve. Tělo bylo poté spáleno.

A to nebylo vše. Rakouští úředníci zaznamenali do roku 1735 ve stejné oblasti další podobné případy. Jejich zprávy zveřejňovaly vídeňské noviny. Evropu ovládla upíří hysterie. O existenci upírů se zcela vážně přeli i učení lidé po celé západní Evropě.

Situaci musela nakonec vyřešit císařovna Marie Terezie. V roce 1755 poslala případy vyšetřit svého osobního lékaře, osvícence Gerarda van Swieten. Ten dospěl k závěru, že mýty o upírech jsou „barbarství z neznalosti“, a císařovna pak na základě jeho zprávy vydala zákon zakazující otevírání hrobů a hanobení těl. Upírská hysterie umlkla, ale v podvědomí Evropanů už zůstala. Dracula Brama Stokera mohl přijít.

Citát
„Celý rozruch není způsoben ničím jiným než zbytečným strachem, pověrčivostí, temnou a přebujelou obrazotvorností, prostotou a ignorantstvím mezi lidmi.“ Gerard van Swieten, osobní lékař Marie Terezie

Pravý Drákula
Stokerův Dracula má reálné kořeny. Kníže Vlad III., zvaný Dracula, známý bojovník proti Turkům, žil na Valašsku v letech 1431 - 1476 a do historie se zapsal nesmazatelně. Svou přezdívku Napichovač získal kvůli zálibě v netradičních popravách. Když třeba před ním turečtí poslové odmítli smeknout, dal jim – před obligátním napíchnutím na kůl - čepice připevnit k hlavám pomocí železných hřebů. Jindy zase měl před popravou 20.000 tureckých zajatců napíchnout jejich velitele na zlatý kůl. Podle historiků dal zabít až 40.000 Evropanů (kriminálníky, politické rivaly, prostě kohokoliv, kdo se mu znelíbil) a také asi 100.000 Turků.


Draculův hrad Bran v Rumunsku

Ovšem rumunští historici moc nechápou, proč je kníže Vlad spojován s upíry – když už, pak byl podle nich spíše bojovník PROTI upírům. Stoker nejspíš Draculovu legendu znal jen z rychlíku a román dal dohromady z několika jiných legend – mj. i té o čachtické paní Alžbětě Báthory.


Dracula ve filmu
Přestože Dracula byl ztvárněn v knihách, divadle i jako muzikál, nejvíce zasáhl svět filmu. A hlavním hrdinou nebývá jen Dracula – samostatně vystupují i bojovník s upíry Van Helsing nebo upírka Mína.


Klaus Kinski jako Dracula

Ať jde o horor, filozofické drama, romantickou lovestory nebo parodii, většinou stojí za i před kamerou někdo, kdo ve světě filmu něco znamená. Tak třeba režiséři:
Fridrich Murnau (1922) - první Dracula, němý film, údajně i nejpůsobivější
Tod Browning (1931) – komerčně nejúspěšnější adaptace, položila základ hororovému žánru. Diváci prý omdlévali hrůzou
Andy Warhol (1964 a 1974) – tyto filmy se od původní předlohy značně odchýlily
Werner Herzog (1979) – německý remake původního Draculy z roku 1922
Juraj Herz (1981) – Upíra zde hraje prototyp vozu Škoda 110 Super Sport, který saje krev řidičům
Francis Ford Coppola (1992) – nejhvězdnější obsazení – Gary Oldman, Keanu Reeves, Wynona Ryder, Anthony Hopkins, Tom Waits

To samé platí i pro herce. Zde jsou nejslavnější Draculové: Max Schreck, Bela Lugosi, Christopher Lee, Klaus Kinski, Frank Langella, Garry Oldman nebo Leslie Nielsen.