6. srpen - Hirošima

Výbuch atomové bomby nad Hirošimou znamenal absolutní přelom v dějinách. Nejen, že se díky němu (a dalšímu nad Nagasaki) prakticky vzápětí podařilo ukončit 2. světovou válku. Také však strach z vypuknutí jaderné války udržoval supervelmoci v šachu, tudíž od té doby nedošlo k žádnému celosvětovému konfliktu. O nutnosti použít tak strašnou zbraň proti civilistům se však dodnes spekuluje. 


Situace v létě 1945
Zatímco v Evropě v květnu válka skončila a američtí a sovětští vojáci už oblažovali na osvobozených územích místní ženy, na tichomořské frontě stále zuřil krutý boj. Japonci sice ztráceli jeden tichomořský ostrov za druhým (klíčová byla ztráta Iwodžimy a Okinawy, protože odtud už americké strategické bombardéry doletěly bez mezipřistání nad vlastní Japonsko), ale o to urputněji se bránili a plýtvali vlastními životy. Fenomén sebevražedných letců kamikadze je více než známý (například na loď USS Aaron Ward během jediné hodiny zaútočilo sedm těchto šílenců a další byli sestřeleni), dalším faktem bylo, že Japonci se odmítali vzdávat, tudíž všechny bitvy musely být dobojovány až do úplného konce, což stálo spoustu životů i na americké straně (jen při dobývání Okinawy padlo 49 151 Američanů). 


Kamikadze vyráží na svůj cíl

Plán na invazi do Japonska
Ve strategických plánech americké armády byla po dobytí Tichomoří invaze do vlastního Japonska. Invaze na ostrov Kjúšú měla být zahájena 1. listopadu 1945 a zúčastnit se jí mělo 766 000 mužů. Invaze na druhý ostrov Honšú měla svým rozsahem daleko zastínit vylodění v Normandii. Naplánovaná byla na březen 1946 a v plánech se počítalo s nasazením 1,2 milionu mužů. Předpokládané ztráty obou operací se měly pohybovat mezi 250 000 - 500 000 Američanů.

Připravuje se A-Bomba
Není proto příliš divu, že když v červenci 1945 byl dokončen supertajný projekt Manhattan, tedy vývoj atomové bomby, americká vláda se jí rozhodla ihned použít. Počkala na výsledek Postupimské konference, která po Japoncích požadovala kapitulaci, a když byla podle očekávání kapitulace zamítnuta, přišlo na řadu plánování. Amerika měla připravené dvě atomové bomby - jednu na bázi uranu (nazvanou Little Boy - Chlapeček) a jednu na bázi plutonia (podle Winstona Churchilla nazvanou Fat Man - Tlouštík). Sice s jednou plutoniovou provedla test v nevadské poušti (o prvním atomovém výbuchu v dějinách více ZDE), ale stále se přesně nevědělo, jakou spoušť provede v zastavěné a obydlené oblasti.


Little Boy: délka 3 metry, šířka 71 cm, váha 4 000 kg, ekvivalent 15 000 tun TNT

Výběr cíle
Generální štáb pro výběr cíle stanovil několik podmínek: 1) musí jít o významné město, 2) oblast musí mít zabydlený průměr minimálně 5 kilometrů, 3) výbuch způsobí "efektivní" škodu (rozuměj obrovskou, aby zastrašila nepřítele), 4) cíl musí být neporušený od předchozího bombardování, aby se přesně daly určit účinky bomby. Kombinace těchto čtyř bodů nebyla lehce splnitelná, protože americké bombardování už vážně poškodilo téměř všechny strategické cíle v zemi (třeba Tokio bylo téměř srovnáno se zemí). Nakonec z toho vyšli snad jen čtyři možní "kandidáti": Hirošima, Kókura, Kjóto a Niigata. Kjóto bylo na poslední chvíli vyškrtnuto na přímluvu ministra války Stimsona (který tam trávil líbánky) kvůli velkému počtu památek a starobylých chrámů. Místo toho se na seznamu ocitl velký přístav a průmyslové centrum Nagasaki.

Enola Gay
Když se ani po posledním ultimátu Postupimské konference Japonci nevzdali, 6. srpna je akce spuštěna. Tichomořský ostrov Tinian, odtud vyletí bombardér spolu s dvěma doprovodnými letadly. Jako první cíl je určena Hirošima. Letoun, který odváží nad cíl Chlapečka, se jmenuje podle pilotovy matky, Enola Gay. Letadla dorazila k cíli při dobré viditelnosti ve výšce 9 855 metrů. Asi hodinu před bombardováním zachytil japonský radar americká letadla, ale protože byly jen tři, nebyly k nim vyslány stíhačky - všichni si mysleli, že jde o průzkumnou letku.


První pilot Paul Tibbets - jen on zná pravý důvod letu. Kromě něj je na palubě ještě 11 vojáků

Výbuch
V čase 8:15 to přichází. Chlapeček, ve kterém je 60 kilo uranu 235, je shozen z letadla a 57 sekund padá k určenému místu exploze ve výšce asi 600 metrů nad městem. Díky bočnímu větru nebyl zasažen cílový bod most Aioi, ale výbuch nastal nad 240 metrů vzdálenou klinikou Shima Surgical. 70 000 - 80 000 lidí, neboli 30% populace Hirošimy, okamžitě zemřelo. V epicentru se lidé prostě "vypařili", další zabila tlaková vlna, smrtící míra radiace a obrovský požár. Přes 90% doktorů a 93% zdravotních sestřiček v Hirošimě bylo zabito nebo zraněno. Nebyl tak ani nikdo, kdo by ošetřoval zraněné.


Jedna z mála budov, která "ustála" výbuch - hirošimské výstaviště postavené v roce 1915 českým architektem Janem Letzelem. Dnes slouží jako symbol a památník míru

Následky
Do roku 1950 zemře na následky výbuchu dohromady asi 200 tisíc lidí. Japonsko kapitulovalo až po druhém jaderném výbuchu v Nagasaki o tři dny později. Tak lidstvo vstoupilo do atomového věku. Albert Einstein, jeden z těch, kteří k sestrojení atomové bomby přispěl, tehdy napsal: "Nevím, jakými prostředky bude vedena třetí světová válka. Vím ale, že čtvrtá světová válka bude vedena pazourky, oštěpy a kyji."


Bez komentáře

(mk)