Požár Říšského sněmu - 1933

Požár Říšského sněmu byl nejvýznamnější událostí éry nástupu nacistického režimu v Německu. V té době byl již měsíc kancléřem Adolf Hitler, který usiloval o likvidaci jedné z nejsilnějších opozičních stran Komunistické strany Německa a posílení své strany NSDAP. A právě požár Říšského sněmu, sídla dnešního německého parlamentu, byl Hitlerem považován za signál ke spuštění komunistického puče. Na místě činu byl chycen nizozemský komunista Marinus van der Lubbe spolu s dalšími komunistickými funkcionáři, někteří z nich ve svých výpovědích obvinili ze zapálení sněmu vysoké funkcionáře NSDAP. Odsouzen a popraven byl pouze van der Lubbe, ostatní byli pro nedostatek důkazů propuštěni. Po této události bylo prezidentem von Hinderbungem vydáno „Nařízení na ochranu německého národa“. Požár tak zapříčinil konec ústavních svobod Německa a posloužil jako záminka k vyhlášení stanného práva ke zrušení základních občanských práv.