Napínavý souboj: Běžkyně vs. auto a metro

Ze všeho nejradši po Praze chodím pěšky. Vyhýbám se autu a pokud to jde, tak i MHD. Rychlá chůze mě udržuje v každodenní kondici, což je pro mě to hlavní. Vyhnu se tak navíc některým skutečně neomaleným spolucestujícím. Tlačení se bez pardonu, absence omluvy při tom, když vás někdo "sejme" taškou...to je na denním pořádku. Nevycházím z údivu, kolik lidí vůbec nepoužívá slova s dovolením, pardon a děkuji. O kašlání na celé kolo s otevřenou pusou ani nemluvě. Nepopírám fakta, že v autě je příjemněji z hlediska osobní intimity, že MHD bývá často nejrychlejší, že na běhání tu není ideální vzduch...přesto je mi pohyb po dvou - ke konci někdy po čtyřech:) - nejbližší. Mrkněte se na závod, ve kterém se se mnou v běhu utkal vůz a metro. Běžela jsem po probdělé noci po nemoci s akutní rýmou, takže to byl opravdu příjemný zážitek:) Jako bonus přikládám kompilaci šílenců, které lze v některých dopravních prostředcích potkat.